• Bronchoskopické vyšetření je přímé vizuální vyšetření hrtanu(laryngu) a dýchacích cest speciálním přístrojem s fibrooptickými vlákny (bronchoskopem).
• Bronchoskop je na svém konci vybaven světlem, což lékaři umožňuje podívat se dále dolů, hlavními dýchacími cestami, do plic.
• Bronchoskopické vyšetření může lékaři značně napomoci v diagnostice, a také je možné s jeho pomocí určitá onemocnění léčit.
• Flexibilního bronchoskopu je možné použít k odsátí sekretů, krve, hnisu a cizích těles; k aplikaci léků na požadovaná místa v plicích, a také k vyšetření zdrojů krvácení.

Postup

• Před vyšetřením se často pro zmírnění úzkosti podává sedativum. Ke snížení rizika spazmu hrtanu a pro snížení rizika zpomalení srdeční frekvence, což se někdy během vyšetření objevuje, se podává atropin.
• Anestetikem ve spreji se znecitliví hrdlo a nosní průchod.
• Poté je zasouván flexibilní bronchoskop skrz nosní dírku dolů přes dýchací cesty do plic

• Po zaklínění bronchoskopu do malých bronchů nakape lékař solný roztok (fyziologický roztok) přes přístroj do plic.
• Poté je tekutina odsáta zpět do bronchoskopu společně s buňkami a případnými bakteriemi.
• Mikroskopické vyšetření získaného vzorku napomáhá při diagnostice infekcí a nádorů; kultivace ze získané tekutiny patří k lepším způsobům jak diagnostikovat infekce.
• Bronchoalveolární laváže je možné také využít k léčbě fibrotizující alveolitid a jiných onemocnění.

• Při tomto vyšetření odstraní lékař kousek tkáně z podezřelého místa tak, že prostrčí bioptické klíšťky přes bronchoskopickou trubici a pak přes stěnu malého bronchu přímo do podezřelého místa v plicích.
• Fluoroskop může lékař použít k orientaci při hledání podezřelé plicní oblasti.
• Takový způsob navigace také může snížit riziko náhodné plicní perforace a vyvolání kolapsu plic(pneumotoraxu).
• Ačkoliv zvyšuje transbronchiální plicní biopsie rizika komplikací, často přináší cenné další diagnostické informace a může tak zabránit rozsáhlému operačnímu řešení.

  ^1/2